David Bartoš: Musím máknout a dostat se tam, kam s tímto týmem patříme

Jak jste prožíval úplný začátek sezóny – letní přípravu?
Oproti předchozím přípravám jsme měli změnu, vedení angažovalo kondičního trenéra Radka Výtiska, se kterým jsme dělali zase nové věci jiným způsobem než doposud. Ačkoli suchá příprava není mou nejoblíbenější částí roku, rozhodně to mělo něco do sebe. Myslím, že jsme jako kolektiv udělali pořádný kus práce, který budeme jen dále úročit.

Poté přišly přípravné zápasy, co vám daly?
Po červencové pauze jsem byl opravdu natěšený na hokej. S českými soupeři jsme odehráli kvalitní utkání. I přes nepovedený první zápas proti Vítkovicím jsme se dokázali dobře prezentovat proti Litvínovu a doma proti Zlínu, i když jsme v odvetě prohráli. Kvalitní zápas jsme odehráli také proti Kometě, proti které jsme měli skvělou atmosféru, téměř jako na domácím utkání. Škoda jen, že jsme se dorazivším fanouškům neodvděčili výhrou.

Mimo českých soupeřů jste se také letos poprvé zúčastnil Ligy mistrů. Jaký to byl pocit?
Bylo to nepopsatelné. Ani jeden z našich zápasů jsme neodehráli vyloženě špatně, ve většině jsme byli více než vyrovnanými soupeři. Oba naši soupeři byli velice kvalitní, zápasy byly atraktivní. Opět mě zpětně mrzí, že jsme nepostoupili dál. Když to shrnu, v Evropě jsme ostudu neudělali.

Následně začala EBEL, v prvních kolech se ale týmu nedařilo. Čím to?
Těžko říct, kde byl zakopaný pes. Myslím, že jsme po nepostupu do play-off Ligy mistrů měli problém se sebevědomím, nemohli jsme nalézt herní pohodu. Potom jsme se ale zvedli a výkony šly nahoru.

Znojmo se postupně zvedá ode dna tabulky. Psychika je tedy již v pořádku?
Určitě jsme na tom mnohem lépe než po prvních třech kolech. Ale rozhodně nejsme spokojeni. Nejsme ani zdaleka na takovém místě, kde bychom si přáli být. Nesmíme usnout na vavřínech, musíme pořádně zamakat a konečně se dostat tam, kam s tímhle týmem patříme.

V kádru se obměnilo mnoho hráčů, jak jste si v kabině sedli?
Musím říct, že všichni nově příchozí jsou parádní kluci. Mezi námi sice zní čeština, slovenština, polština, angličtina, francouzština a němčina, ale všichni táhneme za jeden provaz, jsme profesionálové. A mohu také říct, že mezi námi je velký respekt jednoho k druhému. Jsme totiž nejen profíci, ale i přátelé.