Ondřej Fiala: Chci hrát, ne sedět na tribuně

Ondro, kolik let vám bylo, když jste začal s hokejem?
Bylo mi pět nebo šest let. Začínal jsem ve Šternberku. Úplně poprvé jsem však na bruslích stál asi ve třech letech, když jsem zkoušel bruslit na rybníku.

Kdo vás k hokeji přivedl?
Přímo k hokeji mě přivedl táta, ale doteď mi říká, že bruslit mě naučila máma, takže vlastně oba rodiče.

Můžete krátce popsat vaši dosavadní kariéru?
Tak v rychlosti… Týmů už jsem pár vystřídal, začínal jsem ve Šternberku, pak si mě přetáhli do Olomouce, tam jsem byl až do osmé třídy. Poté jsem byl chvilku v Havířově, čtyři roky v Třinci, kde jsem vlastně zůstal až do dorostu. V Třinci jsem nastupoval i za juniory a pár zápasů jsem zahrál i v extralize. Pak jsem odešel na Kladno, tam jsem byl asi třičtvrtě roku, odtud jsem zamířil na tři roky do Kanady. V Americe jsem nastupoval za Everett Silvertips a za Saskatoon Blades ve WHL. V průběhu let, které jsem tam strávil, proběhl i draft, ale naneštěstí jsem nebyl zdravotně v pořádku. Pak jsem zamířil do Ruska, kde jsem si zahrál pár zápasů v KHL za Spartak a působil ve vyšší lize v týmu Molot-Prikamie Perm. V roce 2009 jsem se vrátil do České republiky a podepsal kontrakt s Chomutovem na další tři roky.

Vyzkoušel jste různé typy soutěží, vystřídal hodně týmů, kde se vám líbilo nejvíc?
Každé místo mělo svoje pro a proti. Určitě Kanada i Rusko jsou velkou zkušeností. A teď doufám, že nejvíc se mi bude líbit právě ve Znojmě…

Jak jste se dostal na jih Moravy?
To bych taky rád věděl… (smích) V průběhu sezóny mě kontaktoval trenér Stloukal, který se na mě byl podívat a dal mi na vědomí, že by měl o mě zájem, a že bychom se na konci sezóny domluvili co a jak, jestli bych měl zájem i já a za jakých podmínek. V Chomutově jsme měli sezónu dlouhou, takže bych chtěl poděkovat, že s rozhodnutím Znojmo počkalo, dokud jsem neměl jasno v Chomutově. Nakonec to dopadlo tak, že ze Znojma jsem dostal lepší nabídku.

Co konkrétně ovlivnilo vaše rozhodnutí?
Ve Znojmě řekli, že už jsem ve věku, kdy chci hrát, ne sedět na tribuně a dívat se, jak hrají ostatní, čekat na svoji šanci. Potřebuji se vyhrát, během sezóny jsem to dal i najevo. Pak si mě Chomutov stáhl zpátky k sobě a těch šancí už tolik nebylo. Ale tady mi řekli, že budu hrát, dostanu prostor, to mě oslovilo ze všeho nejvíc. Také se mi zalíbila EBEL, kterou teď kluci hrají, určitě to bude super zkušenost.

Sledoval jste EBEL předtím, než jste přišel do Znojma?
Ptal jsem se Davida Hájka, který je z Chomutova, jak to tu chodí, pak jsem se bavil i s několika kluky ze Znojma, které jsem znal, takže informace jsem měl od nich. Jinak jsem soutěž moc nesledoval.

Jak dlouho už jste ve Znojmě, kdy jste dorazil?
Už jsem tu pátý týden. Zatím se s městem a okolím seznamuji. Znojmo je moc pěkné město. Je to tady moc hezké i přítelkyni se tu líbí. Mám tu dokonce i pár známých, kteří mají ve Vrbovci vinný sklípek, takže je určitě rád ve volných chvílích navštívím… (smích)

Když už jsme u toho volna, co nejraději děláte, když máte chvilku klidu?
Hraju tenis, hodně jezdím na kole, plavu. Jakmile je čas, tak si občas zajdu na golf. Někdy po náročném tréninku relaxuji u počítače nebo Xboxu.

Můžete srovnat letní přípravu v Chomutově a ve Znojmě? Která je náročnější?
Každá příprava má něco do sebe a má nějaký cíl. Já bych je nechtěl přímo srovnávat. Jak jsem říkal, zatím jsem tu krátce, takže teprve všechno doháním. Kluci už jsou v plném běhu, já mám ještě spoustu věcí dohánět, protože jsem vlastně pět týdnů po zotavení z operace a nestihl jsem začátek přípravy. Momentálně jsem v té silové části a ještě nemůžu dělat úplně všechno tak, jak bych chtěl. Po dohodě s trenérem a doktorem si zátěž postupně přidávám a dávky určujeme tak, aby mi to vyhovovalo. Mám osobní plán, v němž mi vzali i pár dní volna, s tím jsem ale musel počítat… Budu to zkrátka muset dohnat. Jinak, co bych řekl přímo k letní přípravě? Každá letní příprava je náročná.

Říkal jste, že jste po operaci, můžete to nějak přiblížit?
Jednalo se o zranění kolene. Měl jsem nějaké čištění a osekávání na chrupavce.

Takže asi hodně bolestivé zranění…
Tak já jsem při operaci spal, po probuzení to bylo v pohodě, cítil jsem se dobře. Koleno je teď pohyblivější, volnější, takže už stačí jenom dostat do něj tu sílu.

Co říkáte na znojemský tým, s kým v kabině si nejvíc rozumíte
Zatím jediný hráč, kterého jsem znal, byl Štáša (pozn. Lubomír Štach), takže s ním. Pořád se seznamuji. Během těch pěti týdnů, co jsem tady, jsem ještě musel jezdit do Olomouce na dokončení rehabilitace, takže jsem nebyl úplně na každém tréninku, těch dnů ve Znojmě mám málo, ale se všema klukama vycházím dobře. Vypadá to na zdravý kádr, panuje tady zdravá atmosféra… (smích)

Na který tým z EBEL se nejvíc těšíte?
Těch týmů, na které se těším, je spousta. Ale když to porovnám, tak asi na Viennu Capitals. Díval jsem se, že budou hrát i v European Trophy, které se účastní i Chomutov, odkud spoustu kluků znám, takže se těším, až uvidím to porovnání našeho hokeje proti jejich.

Asi je zbytečné ptát se, jestli se těšíte na led, na novou sezónu…
Moc se těším. Hlavně na ligu. Jsem zvědavý na atmosféru a vůbec na všechno.

Máte už představu o tom, jaké číslo budete mít letos na dresu?
Moje oblíbené číslo je „67“, ale proč to tak je, si nechám pro sebe. Je to moje tajemství, tohle číslo je pro mě zkrátka hodně šťastné.

Co považujete za svůj největší hokejový úspěch?
Doufám, že ten hokejový teprve přijde. Zatím to byl tedy draft, taky postup s Chomutovem do extraligy, ale snad mě ten největší ještě čeká.

Máte nějaký hokejový vzor?
Byl to Steve Yzerman a Peter Forsberg. Z našich hokejistů pak Jaromír Jágr.

Jaké máte hokejové cíle?
Být zdravý, s opakem už mám trošku zkušenosti. Zdraví je nejdůležitější. Když je člověk zdravý, chce a jde si za tím, tak ostatní už příjde samo.

V poslední době se pozornost fanoušků obrátila k fotbalu, sledoval jste EURO?
Na fotbal se podívám, když mám čas. Je super, že klukům se podařilo postoupit ze skupiny, sice se jim první zápas moc nevydařil, ale každý, kdo někdy dělal nějaký sport, ví, že to se holt někdy stane. Hlavní je, že se semkli a dokázali ze skupiny postoupit.

Foto: piratichomutov.cz, skkadan.cz