Příchod do Znojma je dobrý krok, má jasno Tomáš Rachůnek

Pochází z úspěšné hokejové rodiny, jeho bratry ale od nejmladšího Tomáše dělí poměrně velká věková propast. Nejslavnější Karel je starší o dvanáct let a byl jednou z ústředních postav českého tažení za titulem mistrů světa na posledním šampionátu v Německu, o deset let starší Ivan je pak nedílnou součástí extraligového mužstva ze Zlína.

Právě tam začal Tomáš Rachůnek svou hokejovou kariéru a prošel mládežnickými kategoriemi, aby před třemi lety na jednu sezónu oblékl v juniorské extralize dres Vsetína. Následoval odlet za velkou louži a získávání zkušeností v zámoří, konkrétně v celku Sault Ste. Marie Greyhounds působícím na břehu Huronského jezera a hrajícím jednu z nejkvalitnějších juniorských soutěží na světě - OHL.

Dvouletý hokejový pobyt v Kanadě je nyní u konce a devatenáctiletý Rachůnek si po návratu do Česka jako své další působiště vybral právě Znojmo. V jeho dresu přispěl k vydařenému večeru a vysoké porážce úřadujícího českého mistra z Pardubic v poměru 5:1.

Gratuluji k vítězství, jak byste zhodnotil dnešní utkání proti extraligovému soupeři a úřadujícímu českému mistrovi?
Určitě to byl výborný zápas pro každého z nás, dobrá zkušenost. Pardubice mají výborný tým. Doufám, že v podobných výkonech budeme pokračovat.

Jaké pocity máte vy osobně ze svého výkonu?
Hrálo se mně dobře. Jsem rád, že můžu být v tomto kádru a snad to tak půjde i dál.

⇒  Tomáš Rachůnek s Jaroslavem Kamešem po vítězném zápase s Pardubicemi

Zkuste porovnat zápasy s extraligovými soupeři a utkání s Třebíčí nebo korejským týmem, které jste v poslední době odehráli. Je v tom pro hráče rozdíl, hraje se jinak?
Rozdíl tam je. S Třebíčí i Korejci jsme sice prohráli, ale utkání se soupeři jako Sparta, Pardubice nebo České Budějovice mají mnohem vyšší tempo a jsou náročnější.

Do Znojma jste přišel poměrně nedávno. Proč jste zvolil právě tento klub?
Po dvou sezónách v Kanadě jsem se rozhodl, že chci působit v Česku. Znojmo o mě projevilo zájem, proto jsem přišel sem.

Byl jste v kontaktu i se Zlínem, kde jste působil před odchodem do zámoří?
Ve Zlíně jsem sice trénoval a absolvoval tam letní přípravu, ale klub o mě nejevil nějaký velký zájem. Ve Znojmě jsem cítil větší šanci.

Kdy vás znojemský klub poprvé oslovil s nabídkou?
Zhruba na konci letní přípravy.

Poslední dvě sezóny jste strávil v kanadské juniorské Ontario Hockey League. Jak se vám v Kanadě líbilo a jaká je úroveň hokeje v této soutěži?
Určitě je to výborná soutěž hraná ve vysokém tempu, hodně už se to podobá dospělému hokeji. Životní úroveň je tam taky dobrá. Rodiny se starají o hráče, kteří u nich bydlí, jako by to byly jejich děti. Celkově je to skvělá zkušenost.

Dala by se úroveň OHL srovnat s profesionálními soutěžemi v Česku?
Myslím, že ano. Nepůsobí v ní tolik zkušených hráčů, ale v rychlosti a bruslení je to určitě srovnatelné.

Jaký byl tedy hlavní důvod pro to, že jste se letos v létě rozhodl vrátit zpátky do českých soutěží?
Chtěl jsem už nakouknout do mužského hokeje. Myslím si, že to byl dobrý krok.

Co vaše ambice do budoucna? Je to extraliga, případně návrat zpátky za moře?
Já nehledím tak moc dopředu. Chci se zlepšovat každým zápasem a uvidíme, co bude dál.

Myslíte si, že Znojmo je tím pravým mužstvem pro odraz někam dál?
Tak mně je devatenáct roků a jsem rád za každou příležitost, kdy si můžu zahrát tak výborné zápasy, jako byl ten dnešní. V každém utkání se něco nového naučíte. Je to určitě dobrý krok.

Zatím každý rok objíždíte reprezentační akce českých mládežnických výběrů, na jaře 2009 jste si zahrál na mistrovství světa do osmnácti let v USA. Byl tento šampionát váš dosavadní vrchol v kariéře? Jak na něj vzpomínáte?
Bylo výborné si tam zahrát, i když jsme neudělali nějaký velký úspěch (mladí Češi skončili na 6. místě – pozn. red.). Hrály se tam vynikající zápasy s Kanadou a dalšími světovými týmy, to se hodně zapíše do vaší paměti. Doufám ale, že to nebyl můj absolutní vrchol, a v budoucnu přijdou i větší úspěchy.

Hodně se teď mluví a píše o tom, že k českým reprezentačním týmům přišli noví trenéři, kteří chtějí praktikovat moderní tréninkové metody. Vy jste měl možnost si nový trend vyzkoušet na nedávném turnaji reprezentace do dvaceti let ve Švýcarsku. Cítil jste rozdíl oproti předchozím sezónám?
Tréninky byly každopádně ve vyšším tempu, měly dobrou úroveň. Vždycky jsme z nich přicházeli úplně zpocení. Nacvičovali jsme moderní styl hokeje, způsob hry, který používají třeba Kanaďané, a především týmové pojetí. Neslo to úspěch.

V reprezentačních výběrech se objevujete pravidelně, mistrovství světa do dvaceti let na přelomu roku v Buffalu tedy asi bude vaším cílem...
Určitě je to mým cílem a udělám cokoliv pro to, abych se do nominace probojoval...

Díky za rozhovor