Procházka: Nejsem žádný mlátič

Aktuální zprávy
PÁ 29. 2. 2008
<em>Znojmo</em> - Po celou sezonu ho nebylo mnoho vidět, jen pozorný divák si mohl všimnout, kolik černé práce během zápasu odvede. Útočník <b>Radek Procházka</b> se ale postupně začal zviditelňovat nejen svou urputností a bojovností, ale také tím, že postupem času začal sbírat body. Poslední dva měsíce základní části už byl jeho útok s Demelem a Svobodou nepřehlédnutelný. V následujícím rozhovoru se Procházka ohlédl za první sezonou ve Znojmě a podělil se o dojmy z předkola play off.
Vstupenky na MS IIHF 2024 v Česku

Vyloučení Jaroslava Svobody v prvním zápase předkola vás evidentně rozhodilo.
Jaryn je pakoš. Bohužel, no. Určitě nám to ublížilo. Říkal jsem to už po prvním zápase, že kdyby dohrál, nebo kdyby hrál celý zápas, tak by naše pětka jeden nebo dva góly dala. Je to ale sport a v žádném případě mu to nechci vyčítat, nebo se na něj zlobit. Každej jsme nějakej, bohužel to tak dopadlo.

Na začátku sezóny vás moc nebylo vidět, pak jste o sobě dával čím dál víc vědět.
Ze začátku jsem moc nehrál, byl jsem i ve čtvrté pětce. Postupem času, jak se mužstvo formovalo a tím, jak přišli zranění a nemoce, tak jsem se dostal víc do hry a do dobré pětky k Jarynovi a Démonovi. Myslím si, že nám to spolu klapalo. V listopadu a prosinci už jsme hráli dobrý hokej. Pak jsem se bohužel zranil a vypadl jsem z toho.

foto
⇒ Závěr sezóny se Procházkovi vydařil. V posledních sedmi zápasech základní části nasbíral 9 bodů za 5 gólů a 4 asistence. Do té doby měl na svém kontě pouhých 6 bodů (2+4). V sérii s Třincem se podílel na dvou gólech z celkového počtu čtyř, které Orli vstřelili.

Čím to, že vám to najednou tak začalo klapat?
Výborně jsme si sedli jako útok a důležité bylo i to, že za náma hrál Biči s Tesilem. Dostávali jsme hodně puků. Nejsem žádný mlátič u mantinelů, to je práce Jarynova a Démonova. Já spíš potřebuju být na puku, to je pro mě důležité. Jarda nikde nepřejíždí, hraje si svůj mantinel, totéž Démon. Jsou to oba dva velcí bojovníci a když se tam třeba nahodí puk, tak udělají tu černou práci. Bylo to hodně pozitivní, že jsme si výborně vyhověli nejen na ledě, ale i povahově.

Dávali jste i mnoho gólů z prostoru před brankou...
Je to tak. Třeba Jarda je silnej v tom, že dokáže z rohu vyjet od mantinelu, udělat akci jeden na jednoho, vystřelit a pak jsme my od toho, abychom to tam nějak dotlačili. V několika zápasech nám to vyšlo, že nám to tam padlo.

Když začal mít Svoboda problémy se zápěstím, chodil jste za něj i na buly.
Jarda na buly nemohl, každý zápas si nechával bolavé zápěstí obstříkávat. Proto jsem se snažil co nejvíc odehrát já. Jarda mi říkal, ať pořád střílím. Tolik střel, co jsem měl za poslední dobu, to jsem snad v životě nevystřelil.

Jaká tedy byla vaše první sezóna ve Znojmě?
Hodnotím ji pozitivně. Je tady dobrá parta kluků, to myslím vážně. Všechno to vyvrcholilo tím, že jsme poslední měsíc makali jak šroubci a že jsme to dotlačili až do předkola. Je jen škoda, že jsme to nedotlačili ještě dál. Je mi to strašně líto vůči lidem i vůči mně, protože se mi začalo dařit, začalo nám to jít. A když už nám to šlo, tak končíme… To je hrůza.

Takže se vám ve Znojmě líbí?
Ve Znojmě se líbí nejenom mně, ale i mé rodině. Chtěl bych tady zůstat. Líbí se mi i okolí. Kluci mě vždycky někam nasměrovali, tak jsem si prošel okolí Dyje. Do přírody chodím strašně rád.

NEWSLETTER