Pucher slibuje snahu

Přípravné období se blíží ke konci. Jak jste spokojen s dosavadním průběhem?
Myslím si, že všechny zápasy, které jsme odehráli, byly kvalitní a je dobře, že se hraje Tipsport cup. Zápasy mají úplně jiný náboj, jinou úroveň, jiné tempo než normální přáteláky, protože se o něco hraje. Tak jako každý rok hledáme chyby, které zákonitě musíme dělat, zkoušíme herní situace, složení sestavy, přesilovky, a tak si myslím, že příprava splnila svůj účel. Navíc to potvrzuje i naše účast ve finále poháru.

Je model přípravy, který letos zvolili trenéři, odlišný než v předcházejících letech?
Každý trenér má svoji, řekl bych, takovou teorii tréninku. Určitě jsou ty tréninky jiné, jinak dělané. Momentálně se zaměřujeme na hru jednoho na jednoho a vyvážení puku z rohu v útočné třetině. Stále zdokonalujeme spolupráci a snažíme se odhalovat chyby, kterých se pořád dopouštíme. Jen čas ukáže, jestli je tento model lepší nebo horší.

Suchou přípravu jste již tradičně absolvoval individuálně. Děláte to proto, že vás to víc baví dřít o samotě?
Samozřejmě, že ne. Je to tím, že jsem se již šest let zúčastňoval závěrečných bojů na mistrovství světa, a tak se vracím domů daleko později než ostatní kluci. Tou dobou už je příprava v plném proudu a nechci, aby se museli ostatní i trenéři přizpůsobovat mně.

Poslední zápasy jste hrál s Karlem Pláškem a Mirkem Barusem. Vyhovuje vám toto složení?
Je to zatím příprava a mně se s nimi hraje dobře. Uvidí se, jak to bude fungovat v lize. Je to ale v první řadě věc trenérů, jak sestavu vytvoří. Myslím si, že celý mančaft je velmi dobrý, jen musíme začít soutěž lépe než v přecházejících letech. Je důležité vyhrát první dva tři zápasy, sebevědomí pak stoupne a další zápasy se už hrají lépe.

Kde máte medaili ze Švédska? Visí na čestném místě?
Někde ji mám schovanou.

Myslíte si, že úspěchy slovenského hokeje v poslední době jsou náhodné, nebo je to výsledek systematičtější práce?
Těžko říct. V mistrovském týmu byl ze slovenské ligy jen jeden hráč, ostatní hráli v zahraničí. Takže se nedá tvrdit, že je slovenská liga tak kvalitní. Úspěch byl spíš v tom, že se podařilo dát dohromady vlastně to nejlepší, co slovenský hokej má, a navíc vznikla bezvadná parta a samozřejmě pomohlo i štěstí.

Jak snáší rodina váš sportovní život?
Nevím, jak jej snáší, asi si museli zvyknout. Život hokejisty je cestování, nikdy nevíte, kde budete příští rok hrát. Zatím si nahlas nestěžují.

Jak se chystá na hokejovou kariéru váš syn Peter? Už umí bruslit?
Samozřejmě. Příští rok bych ho chtěl dát do přípravky, musím zjistit, jak to tady funguje a kde ho mám přihlásit.

Jak se těšíte na zápasy s Havířovem, za který hraje bratr René?
Jsem rád, že se bratr dostal do české extraligy, protože je to velmi kvalitní soutěž. Je velmi dobrý hokejista, přizpůsobivý, dokáže hrát kdekoli. Na křídlech i v centru. Když bude mít štěstí a vyhnou se mu zranění a v Havířově bude fungovat všechno jak má, tak by se tady měl prosadit. Je velmi podobný hokejista jako já a jestli se rychle přizpůsobí odlišnému pojetí hry v Česku, má velkou šanci.

Hlasování o funkcích v týmu už proběhlo. Dostal jste opět důvěru nosit „céčko“. Je s tím spojena ještě nějaká speciální činnost?
Hlavně musím pořád lítat za rozhodčím a ptát se ho na různé věci, něco mu vysvětlovat a tak podobně. V kabině se podílíme o zklidňující roli všichni starší, zkušenější hráči - Radek Haman, Olda Svoboda nebo jiní. Je tady mnoho zkušených, velmi dobrých hráčů.

Co se vám v hlavě honí, když rozhodčí zapíská něco nesmyslného a jedete k němu si to vyříkat?
No, někdy mě to dokáže slušně vytočit. Já se ale snažím své emoce spíš potlačovat, dusit v sobě. Stejně už to nepomůže. Když rozhodčí něco zapíská, tak kvůli mně to pak nezmění. Teď už většinu rozhodčích znám, a tak vím, s kým můžu diskutovat a za kým nemá cenu ani jet. Oni si stejně pískají podle sebe a na naše rady moc nedají.

Jak zatím snáší nervové vypětí trenéři? Jsou klidnější nebo bouřlivější?
Trenér není od toho, aby nás učil hokej. Je tady od toho, aby nám řekl, co máme dělat a my máme plnit jeho pokyny. Pokud to neděláme, tak se i ten klidný rozčílí. Pan Hořava je mnohem impulzivnější než byl pan Pazourek.

Sledujete ve volném čase internet?
V sezóně ano, kvůli informacím. Mimo sezónu jen sporadicky.

Co říci na závěr? Mnoho štěstí a úspěchů, plný dům při zápasech a dobré umístění v nadcházející sezóně!
Chtěl bych vzkázat fanouškům, ať nám drží palce. A kdyby nám to, nedej bože, ze začátku sezóny nešlo, tak ať jsou trpěliví, že se opravdu budeme snažit.