Doufám, že přenesu vítěznou atmosféru i do Znojma, přeje si Radek Haman

Bojovník k pohledání - Radek Haman - ještě před působením ve Znojmě oblékal brněnský dres, kde působil i v mládežnických kategoriích, i proto byl zápas pro něj zápas důvodem k napětí. „Pro mě to bylo úžasné. V první řadě, že jsem si mohl zahrát zase extraligu. Tím, že tady v Brně bydlím, tak to bylo dvojnásobné. Já jsem se snažil před zápasem spíše uklidnit, abych nebyl přemotivovaný, protože v hlavě jsem to samozřejmě měl, že budu hrát po tolika letech v Brně, kde bydlím a odkud jsem vlastně do Znojma odešel. Takže jsem měl strach, aby nebyla přemotivovanost, ale musím říct, že první třetina tomu trochu nahrávala.“

⇒  Utkání přineslo řadu zajímavých soubojů, tady Karel Plášek uniká Jiřímu Dopitovi

Na ledě si určitě musel připadat jako za starých extraligových časů. Za Kometu se totiž na bruslích proháněli Mojžíš, Dopita, Erat, Jaroslav Svoboda, Bičánek, záda Sasu Hovimu kryl Jiří Trvaj. Nesmíme také zapomenout na Jakuba Svobodu, který minulou sezónu strávil ve Znojmě. „Kluků ze Znojma tam byla spousta, takže jsme si popřáli hodně štěstí a hlavně zdraví, to je důležité. Bylo hezké se s nimi zase vidět.“ Byly to zvláštní pocity hrát proti většině ještě nedávno bývalých spoluhráčů? „Při rozbruslení jsme na sebe s klukama koukali, pozdravili se, ale pak to jde samozřejmě stranou, pak už na nějaké poklepávání a zdravení není čas. Ani v podstatě při buly nebyl čas se nějak zdravit a koukat na sebe, to už se každý musí soustředit na sebe. Bylo to spíše až po zápase, alespoň jsme si popovídali, co to šlo, při podávání rukou.“ K nějakému výraznému hecování s ex-Znojmáky však před duelem nedošlo. „Akorát s Pavlem Mojžíšem jsme si volali, ať na sebe dáme pozor, protože nejsme nejmladší. Ale to je spíš takové štengrování, každý chce vyhrát,“ prozradil se smíchem.

V první části však čtyřicetiletému forwardovi do smíchu příliš nebylo, stejně jako celému plzeňskému týmu. Co se dělo v kabině po hrůzostrašné úvodní dvacetiminutovce? „Tak křičelo se, samozřejmě, protože jsme opravdu nebyli vůbec aktivní, stáli jsme jenom na trojnožce, nebruslili jsme, couvali jsme. Z této hry také pramenil i brankový stav. My jsme na ledě v podstatě nebyli.“ Následně prozradil recept, se kterým šli Indiáni do zbylých dvou třetin. „Řekli jsme si, že nastoupí úplně jiné mužstvo, neměli jsme za stavu 3:0, co ztratit. Chtěli jsme hrát na 0:0, nedostat gól, a pokud by to vyšlo, tak nějaký dát. Je vidět, že pokud se věří tak to jde, a že to byla správná cesta. V hokeji se může stát během minuty cokoliv, to se nakonec i potvrdilo.“ Čekal tak rychlý obrat? Přeci jen Kometa hrála v první třetině opravdu velice dobře. „Určitě ne, Kometa byla v první třetině úplně někde jinde. A my jsme byli, nebojím se říct, o dvě třídy horší. Brno nás přehrálo absolutně ve všem. Čekali jsme, že když se dotáhneme, tak po krůčkách ve dvou třetinách. To že se to stalo už ve druhé části, bylo samozřejmě velmi dobře.“

⇒  Po divokém průběhu nakonec v Brně mohli slavit plzeňští indiáni - zvítězili 5:4

Po přesídlení Orlů do první ligy se mu sice vidina extraligy hodně vzdálila, on ovšem spojil své srdce právě se znojemským týmem, když ale ze západu Čech přišlo indiánské volání o pomoc, znojemský kapitán tuto výzvu vyslyšel. Zápas v Brně už byl po Slavii jeho druhým v plzeňském dresu, je tedy otázkou, zda bude tato spolupráce trvat i nadále. „My jsme domluvení, samozřejmě priorita je Znojmo, protože tam musíme urvat osmičku a pak se může stát cokoliv. Pokud síly dovolí a bude zápas, kdy mě bude Plzeň potřebovat, tak jsme domluveni, pakliže se budu cítit dobře, že milerád přijedu,“ nastínil situaci a vzápětí se zamyslel nad celkem Plzně: „Tento tým má ohromnou sílu, z čeho se dokáže zvednout a další věci, ke kterým se nebudu vracet. Takže tady je ohromná motivace šlapat a dotahovat se v tabulce,“ sdělil hlavní cíl a touhu stíhajícího expressu Plzně s názvem play-off.

I přes pokročilý hokejový věk má Radek Haman stále sil na rozdávání. Projevuje se však na něm nějak náročný program posledních dnů? „Musím zaklepat, zatím to jde, u mě je problém spíše v cestování, aspoň já to tak cítím. Tady to byla výhoda v tom, že jednak bydlím v Brně, i když jedu ze Znojma, tak je to jen tři čtvrtě hodiny. Horší by bylo, kdybych měl jet třeba před zápasem 300 km pět hodin do Plzně, to samozřejmě na těle zanechá nějakou negativní věc. Když to je blízko, nebo nejdou ty zápasy tak moc za sebou, tak si myslím, že se dají dvě utkání zvládnout.“

Dvě utkání za sebou, to určitě není žádná zvláštnost, jenže pokud se podíváme do pomyslného diáře znojemského kapitána, vykoukne na nás neuvěřitelná statistika – dvanáct dnů, šest zápasů! „To je pravda, začalo to minulý týden, kdy byly tři zápasy za sebou. Třetí zápas s Chomutovem už jsem to cítil. Navíc to byly utkání s dvěma týmy ze špičky první ligy - Ústí, Chomutov, mezitím Slavia, takže byly toho dost v těch třech duelech. Ale já věřím, že tu sílu proti Benátkám najdu a navíc je to pro nás ve Znojmě strašně klíčový zápas a já doufám, že aspoň tady tím tu atmosféru do Znojma přivezu, protože my jsme asi měsíc nevyhráli, takže je to den pro mě slastný pocit dvojnásobně, odtajnil touhu uspět v zápase proti Benátkám nad Jizerou.“

Foto: 2x Michal Eger (hc-kometa.cz), 1x Milan Podpera (hcplzen.cz)