<i>Sólokapr Martina Altrichtera</i>

Revoluční metody znojemského brankáře.

Martine, můžeš nám vysvětlit, co na té fotografii děláš?
Chytám.

Mohl bys nám to trochu přiblížit?
Vlastně, když takhle sedím a chytám na zimáku ryby, tak k tomu potřebuji soustředění, trpělivost, postřeh... A to vše se mi jako hokejovému brankáři hodí. Musím se vždycky ale dobře obléci, abych při tom něco nechytl.

Jak jsi na tuto metodu přišel?
Ona to ani není žádná nová věc. Víte, tohle už kdysi vymyslel slovenský brankář Pavol Cencúľ. Když s tímhle senzačním objevem přišel, dostalo se mu té cti, že byl přejmenován na Rybára. No, a to je on, který kdysi chytal za Orly. Jenže, když přišel do Znojma, tak na něho koukali jak na blázna, když si chtěl po tréninku chvilku procvičit svoji metodu. Vedení Orlů bylo proti, hlavně prezident Vlasák řádil jako tajfun a chtěl volat psychiatrické oddělení. Naštěstí ho uklidnil pan Bubík. A proto to s Pavolem ve Znojmě dopadlo, jak to dopadlo.
Víte, i když máme to výročí VŘSR, nehledejte v tom žádnou revoluci. Já jsem vloni chvíli chytal v Trenčíně, kde je tato metoda naprosto běžnou součásti tréninku gólmanů, a tam jsem se to naučil. A Slováci, jak známo, s touto metodou vyhráli mistrovství světa. Ve Znojmě nastoupil nový kouč Hořava, který má na Slovensku kontakty z dob, kdy působil ve Zvolenu, a spolu s orlím managementem hledal někoho z brankářů, kdo tuhle metodu ovládá. A tak došli na mě. Oproti jiným kandidátům jsem měl výhodu v tom, že mám rybářský lístek, což se nakonec ukázalo být rozhodujícím faktorem, proč mě znojemský klub vzal mezi Orly.

Nedalo nám to a zeptali jsme se paní Evy Altrichterové, jak to s tím Martinem je.

Paní Evo, jak vlastně Martin trénuje chytání?
Nejlepší přípravou k jeho chytání v bráně je chytání lelků.

Jak často se tomu věnuje?
Obvykle si ordinuje tři fáze a někdy přidá i čtvrtou, ale to už bývá tak unaven, že si musí jít lehnout.

Když těch lelků hodně pochytá, metá pak kozelce?
Ne, chytání lelků je velmi náročné a vyčerpávající. Mnohdy už nemá dost sil se ani pomalu doplazit do ložnice.


Martin Altrichter v usilovném tréninku chytání lelků.

A jak je to doopravdy?

Martine, jak jsi se dostal k chytání ryb?
Chytám se starším bráchou už odmala. Moc mě to baví a výborně si při tom odpočinu. Taky ryby rád jím, a to na všechny způsoby.

Jaký je tvůj největší úlovek?
80 cm sumec, 8 kg kapr. V kabině to vždycky probíráme s Vencou Benákem, Romanem Eratem a Romanem Liskem, to jsou taky takoví blázni do ryb jako já. Už se těším, až bude syn trochu větší, koupím mu prut a budeme chodit chytat spolu. Aspoň si mamka trochu odpočne.

A co na to Martinova žena Eva?

Martin chytá v bráně, chytá ryby. Není toho jeho chytání příliš mnoho?
V zimě je to dobré, to chytá jenom hokej. Zato v létě je to horší. Když se vydá na ryby, celé dny ho nevidím. Chytá odmala a od té doby, co si před svatbou zařídil rybářský lístek, už ho moc nevidím. Naše původně plánovaná svatební cesta k moři nakonec proběhla na chatě u rodičů u Jindřichova Hradce a Martina jsem viděla asi jen dva dny. Výhodou jeho chytání ryb je, že je velmi rádi jíme. Geniálně je dokáže na mnoho způsobů připravit můj taťka, jeho candáta na zelenině Martin miluje ze všeho nejvíc.

Čím vás chytil za srdce, že jste si ho vzala?
Znám Martina už delší dobu. Já pocházím z Jindřichova Hradce, Martin z Jihlavy, ale poznali jsme se v Plzni. To nějak předznamenalo naše stálé cestování. Aby to nebylo všechno, tak byt máme v Praze. Na Martinovi se mi vždycky líbilo, jaký má pěkný vztah k rodičům a k rodině vůbec. A taky to, že kamkoli přijde, a že už toho vystřídal hodně, je všude oblíbený. S Martinem je dobrá zábava, s ním se nikdy nenudím.

Jaký je to je vlastně život s takovým všestranným chytačem?
Martin je hrozně fajn, nikomu nezávidí, snaží se dobře dělat svoji práci. A na cestování jsem byla odmala zvyklá. Pocházím ze sportovní rodiny, sama jsem dělala gymnastiku, atletiku, plavání, basketbal. Náš dvouletý syn Martin to taky zaplaťpánbůh zvládá dobře, takže je to docela pohoda.

Jezdíte s Martinem taky na zápasy?
Občas ano, hlavně do Českých Budějovic, protože se stavíme u mých rodičů. Letos tam Martin poprvé chytal a můj bratr (útočník Petr Sailer) mu dal prvního góla. Bylo z toho velké rodinné popichování a provokace.

A co je sólokaprem v Martinově chytání? Největší radost má, když může chytnout do náručí svého syna.
Martin Altrichter se svým nejcennějším úlovkem.

P.S. Martin Altrichter bude mít 16.11.2002 30 let. Ať se ho šestý smysl - smysl pro humor - stále pevně drží!
Eva a Martinové Altrichterovi.