Nové tváře Orlů 2003/2004 VI.
Jste čerstvý ženáč. Nová žena, nová smlouva. Má to nějakou souvislost?
Samozřejmě to nemá žádnou souvislost. Jsme s manželkou spolu už dlouho, teď je to na papíře.
Proč jste šel do Znojma?
Minulý rok jsem byl na Kladně a Kladno mělo i nadále o mě zájem. Jednání ale vázlo a Znojmo jednalo rychle, nabídlo solidní podmínky, a tak jsem tady.
V základní části uplynulé sezóny jste v první lize mezi obránci nasbíral nejvíce kanadských bodů. V čem tkví vaše produktivita?
Bylo to super v tom, že jsem dostával hodně příležitostí. Chodili jsme na všechny přesilovky i oslabení, strávil jsem poměrně hodně času na ledě a bylo štěstí, že nám to tam padalo. Hrál jsem s Havlem, Kallou, Klimtem a v obraně se Skuhrovcem.
Jste tedy založením spíš ofenzivní obránce?
Myslím si, že nejsem. Prostě jsem měl víc štěstí a sezóna mi vyšla velmi dobře. Určitě nejsem typ hráče, který někoho zmlátí. Soustředím se spíš na hru a ne, že někoho bourám.
Znojemský led už jste si vyzkoušel jako domácí půdu v sezóně 1997/98 v 1. lize. Jdete tak do prostředí, které vám není úplně neznámé?
Tehdy jsem byl ve Zlíně sedmým obráncem, navíc ještě junior, a tak mě Zlín uvolnil na začátek sezóny do Znojma. Pak se ale zranili tři beci, tak jsem se musel vrátit. Nevím, jestli se za tu dobu ve Znojmě něco změnilo. Vím, že tady chodí na hokej plný zimák a na ostatní hodnocení je ještě dost času.
Potkal jste se s některými znojemskými hráči již dříve?
Ve Znojmě jsem vlastně hrál s trenérem Kastnerem a chvíli s Mírou Barusem při jeho hostování ve Zlíně.
Jste zlínský rodák a ve Zlíně jste i s hokejem začínal?
Jsem z Vizovic a jsem odchovancem zlínského hokeje. Začínal jsem v šesti letech a prošel jsem všechny mládežnické kategorie. V osmé třídě jsme byli mistři republiky, taktéž v dorostu. V juniorech jsme prohráli ve finále se Slávií. Byl jsem na několika reprezentačních soustředěních, ale na žádné velké akci jsem nebyl. Reprezentaci dospělých jsem taky neokusil.
Věnoval se hokeji ještě někdo z vaší rodiny?
Ne. Otec dělal atletiku a už v juniorském věku toho nechal. Ale jsem rád, že mě dotlačil k hokeji, ve kterém jsem snad trochu prorazil, protože ho vlastně hraju doteď. Brácha hraje amatérsky fotbal.
A vaše záliby, koníčky?
Vesměs fotbal. Chodím se dívat i na bratra. Když je čas, jdu si zahrát tenis.
Co vám říká internet?
Sem tam si tam zalistuju jako každý, ale že bych tam musel být každý den, to ne. Není to taková vášeň.