Adam Havlík: Naše hra dozadu? Normální anarchie

Rozhovory
ST 27. 8. 2014
Odvetné utkání s Mladou Boleslaví nabídlo na znojemském zimním stadionu hned dvanáct branek, sedm jich skončilo v kleci Orlů. Nespokojenost s výsledkem, ale hlavně s předvedenou hrou neskrýval ve znojemské kabině nikdo. „Z naší strany to bylo absolutně špatný,“ nešetřil kritikou Adam Havlík.
Vstupenky na MS IIHF 2024 v Česku

Prohra 5:7 s Mladou Boleslaví, kde hledat hlavní příčiny tohoto výsledku?
To, co my hrajeme dozadu, to je normální anarchie. I člověk, který byl dnes poprvé na hokeji musel vidět, že to s nějakou systematikou vzadu nemá nic společného. Dozadu je to z naší strany absolutně špatný. My hrajeme nějakých šest, sedm přípraváků a soupeři nám ujeli už snad třicetkrát sami na bránu. To se nemůže stát ani dvakrát za deset kol, natož v takovém množství za pár přípravných duelů. Vzadu nám zatím nefunguje nic, a jakmile někdo prohraje souboj jeden na jednoho, tak už hoříme a nemůžeme se dostat z obranného pásma. Na to se musíme zaměřit. Nejraději bychom jeli ve čtvrtek na Kladno s tím, že zápas budeme hrát na 0:0. Je jedno, jak budeme hrát dopředu, protože tam se vždycky někdo urve.

Dá se na to, co popisujete, nějak zaměřit na tréninku?
Samozřejmě se na to dá zaměřit, ale podle mě jsou toto věci hodně individuální. Hráč prostě musí danou situaci vidět a zareagovat na ni. Všechno vychází z nějaké systematiky, ale na ledě je potom tolik situací, že systém jen napomáhá tomu, jak to vše začne. Ale potom už je to jen o reakci na danou situaci.

Na ledě jste působili docela unaveně...
Minulý týden jsme skončili objemovou fázi a předtím jsme jeli dva týdny v kuse, takže teď se kvůli tomu udělalo delší volno. Ve čtvrtek odpoledne jsme měli poslední trénink a sešli jsme se až v pondělí odpoledne, takže byly čtyři dny volna. Když je tělo zvyklé chodit dvakrát denně na trénink, tak pak se to po čtyřech dnech volna projeví.

I když šlo jen o přípravné utkání, padlo hodně trestů. Čemu to připisujete?
I když to zní blbě, tak v přípravě nikdy není takový náboj, jako když se hraje o body v lize. Je to jenom o tom, donutit se hrát i v přípravě jako v normálním zápase. Jenže v přípravě každý nějaké to procento poleví, pak chybí jeden, dva kroky a musíme si pomoci holí.

Navíc v úterý ani příliš neklapaly přesilovky, jste nyní už ve fázi, kdy se jimi více zabýváte?
Trénujeme je už nějaký čas, utvořily se dvě formace, které by v nich měly fungovat, ale zatím nějak nefunguje. Je to moc statické, takže něco, co nám vychází na tréninku, je v zápase úplně jinak. Takže i to musíme od podlahy změnit. Prostě první půlminutu hrát jen na beky, nic nevymýšlet, tlak do brány, a potom až je soupeře rozhozený, tak teprve potom něco sehrávat. Ale my vjedeme do pásma a hned se snažíme něco sehrávat. Je to vše bez pohybu.

Jedním z lepších momentů utkání bylo vaše trestné střílení. Měl jste předem plán, jak budete zakončovat?
Toto jsem v plánu neměl. Předchozí nájezdy jsem zakončoval bekhendem mezi betony, tak jsem si říkal, že to tak udělám i teď, když mi to vycházelo. Ale už když jsem byl na modré, tak se mi nezdálo, jak ten gólman stojí zvláštně. Říkal jsem si, že to tak ani nemůže do brány projít, tak jsem se rozhodl pro forhend.

NEWSLETTER