Alexej Jašin: Ženský hokej si zaslouží více pozornosti

Nestrhával na sebe pozornost, během zápasů nebyl ani na střídačce svého týmu. Vlastně působil docela nenápadně, nebýt několika fanoušků, kterým se ochotně podepisoval či zapózoval pro společnou fotografii. Pouze během ruských tréninků na sebe navlékl starý reprezentační dres ještě z dob Sovětského svazu a ukazoval, že z hokejového umění toho příliš nezapomněl.

Jak jste se vůbec dostal k ženskému národnímu týmu Ruska?
Když jsem loni skončil kariéru, cítil jsem, že ženský hokej potřebuje pomoct a že tomu ze své pozice mohu přispět. U A-týmu mužů je o vše postaráno, má hodně peněz. U ženského týmu to ale tak není. Zaslouží si více pozornosti, a to je to hlavní, co se já snažím zlepšit.

Jaký je podle vás největší rozdíl mezi mužským a ženským hokejem?
V ženském hokeji je docela hodně odlišných pravidel od toho mužského. Vybral jsem si ale právě ženský hokej, protože je v něm hodně emocí a nadšení. To se mi líbí.

Viděli jsme vás na ledě při ruských trénincích. Chybí vám aktivní hokej?
Hrál jsem hokej pětadvacet let, teď je to jiný život. Snažím se ho užívat. Chodím s holkami na led, protože si tak člověk udržuje kondici. Je to spíš pro zábavu, než kvůli práci. Pracujeme ale s trenéry na tom, aby se holky zlepšovaly. Trénujeme technické věci, jako je střelba, zakončení nahrávky. S tím se snažím pomoct.

Myslíte si, že pro některé hráčky můžete být v hráčském smyslu idolem a vzorem?
Doufám v to. V létě jsme strávili spoustu času tréninkem střelby i technických dovedností. Věřím, že se to projeví.

Vrcholem letošní sezóny jsou olympijské hry v Soči. Co bude cílem ruského týmu v domácím prostředí?
Kdybychom vyhráli medaili, bylo by to pěkné. Olympiáda je ale strašně krátký turnaj. Proto se snažíme hrát během sezony co nejvíce zápasů, abychom byli v co nejlepší formě.

Proč jste si vybrali pro přípravu právě Češky?
Trenéři vybírají před olympiádou týmy s různými styly hokeje. Teď jsme hráli tři zápasy s Češkami. Za měsíc máme turnaj s Finskem, Švédskem a Německem. Potom budeme mít tréninkový kemp s Kanadou. Každý z těchto týmů má jiný styl hry. Na olympiádě je to stejné, každé družstvo bude hrát jinak.

Máte za sebou dlouhou kariéru v NHL i Evropě. Je nějaký moment, na který vzpomínáte nejradši?
Těch momentů je hodně. Určitě chvíle, kdy vyhrajete nějaký velký turnaj. Takže třeba titul mistra světa s Ruskem v roce 1993. Je strašně těžké takový turnaj vyhrát. Když se to povede, je to super pocit. Bohužel jsem nikdy nevyhrál Stanley Cup, ale to je život…

Co vy osobně říkáte na přesun Ilji Kovalčuka z NHL zpět do Ruska?
Pro ruský hokej a fanoušky to je dobrá zpráva. Protože fandím ruskému hokeji, těším se, že ho uvidím. Samotné rozhodnutí a jeho důvody komentovat nemohu, protože to je jeho život a jeho volba.

Hokej tedy stále pozorně sledujete…
Už jenom jako fanoušek. Nemůžu říct, že bych ho sledoval každý den. Když jsem ale v Americe, vidím hodně zápasů. Pořád mám dobré vztahy s lidmi ve vedení New York Islanders, kde jsem dlouho hrál. Vloni jsem tak viděl všechny jejich zápasy v play-off.

Strávili jste ve Znojmě téměř týden. Jak se vám tady líbilo?
Měli jsme šanci prohlédnout si jeden den večer centrum města. Ve Znojmě je hodně krásných staveb a historických budov. Navíc je vidět, že se na budovách pracuje. O město se pečuje a čím dál víc se zkrášluje. Jsme rádi, že jsme tu mohli být a vidět to.