Orli Znojmo Orli Znojmo

EBEL je veliká výzva a jsem z ní nadšený, hlásí Tomáš Fučík

EBEL je veliká výzva a jsem z ní nadšený, hlásí Tomáš Fučík

Mladý, perspektivní a nadšený. Tři slova, která kromě orla na prsou charakterizují nováčka v řadách znojemského týmu. Řeč je o brankáři Tomáši Fučíkovi, který společně s Patrikem Nechvátalem představuje gólmanskou dvojici pro nadcházející sezónu.

Jak jste se dostal k příležitosti hrát právě ve Znojmě?
Ze začátku vše bylo hodně složité. Letní přípravu jsem začal v Liberci, potažmo v Benátkách nad Jizerou, a ani si nedokážu vysvětlit jak, ale nakonec jsem dostal nabídku hrát ve Znojmě. Minulou sezónu jsem v Benátkách končil a probíhala taková domluva, že bych zde pokračoval, ale Třebíč, můj domovský klub se s Benátkami nedomluvil. Nakonec jsem dostal možnost jít do EBEL a jsem za to skutečně moc rád. Je to pro mě veliká výzva. Mezinárodní soutěž pro mladýho kluka, jsem z toho nadšený.

Znal jste někoho v kabině, nebo je pro vás vše nové?
Znal jsem Libora Šuláka, potkali jsme se v mládežnických kategoriích v Havlíčkově Brodě. Taky znám Štěpána Csamanga z Karlových Varů.

Prozatím na ledě vystupujete pod číslem 36, zůstane to tak i v sezóně?
Normálně chytám s 66 a mám ji i na masce, ale protože hrajeme teprve přípravné zápasy, tak máme i přípravné dresy a 66 není v gólmanské velikosti. Chytám s 36, kde je alespoň ta šestka.

Sledoval jste EBEL v minulých letech?
Viděl jsem zápasy z minulé sezóny se Salzburgem a Linzem, které jsem dostal na DVD. Dá se říct, že dřív jsem tuhle soutěž nijak nesledoval, ale když jsem přišel, začal jsem se mnohem více zajímat a jsem plný očekávání. Musím říct, že se těším.

Jakého úspěchu myslíte, že byste jako tým mohli letos dosáhnout?
Především jsme si stanovili cíl, který není zrovna malý. Nebojíme se velkých cílů a chceme soutěž vyhrát.

Kdybychom skočili do budoucnosti, kde se vidíte za deset let?
Nad tím vůbec nepřemýšlím, snažím se soustředit na každou sezónu, každý zápas a každý trénink. Jít po schůdkách nahoru, a když budu deset let hrát hokej, tak to bude úspěch. Jsem rád, kde jsem a jdu s pokorou dál.

EBEL je rychlá a důrazná s mnoha zámořskými hráči, nebojíte se provokace a potyček?
Nevím, jestli jsem typ, který by se do potyček hrnul. Na druhou stranu, kdyby se něco přihodilo, asi bych se nebál. Je to hokej, a to k tomu patří. Minulou sezónu jsem působil v Karlových Varech v ruské MHL soutěži, kde se hraje dost podobný styl hokeje. Je to sice pořád juniorský hokej, ale rychlostí i tvrdostí je to hodně podobné.

Jak budete slavit vítězná utkání?
Když se podnikne nějaká společná akce, jsem jenom pro. I tohle je hokej a mělo by se scházet i mimo kabinu. K oslavám na ledě mě kluci zatím nic nenaučili, ale když s něčím přijdou, jsem jedině pro.

Máte nějaký speciální předzápasový rituál, než nastoupíte do brány?
Popravdě, dřív jsem měl hodně takovýchto rituálů. Když jsem byl mladší, byl jsem nezkušený, ale teď už žádný rituál nemám. Soustředím se jen na hru a abych podal maximální výkon, s kterým bych mohl být spokojený.

Jak se vám líbí ve Znojmě?
Cítím se tu dost jako doma, jsem příjemně překvapený kvalitou a profesionálním zázemím, které tady A-tým má