Erste

Nepovedený zápas? Ne vždy je to pak doma růžové, směje se Marek Györi

Nepovedený zápas? Ne vždy je to pak doma růžové, směje se Marek Györi
26.05.2016 | Jakub Prchal

Marek Györi, český mládežnický reprezentant a odchovanec pražské Sparty, letos poprvé ve své kariéře změnil působiště a zamířil k Orlům. Nyní se v rozhovoru rozpovídal o svých cílech i o tom, jaké to je žít v hokejové rodině.

Jak se zrodil váš přestup do Znojma?
Událo se to celkem rychle, nejdříve mě kontaktoval trenér Žůrek, že Znojmo shání mladé hráče a jestli bych měl zájem za Orly hrát. Zájem jsem samozřejmě měl velký a poté už jednání probíhala telefonicky přes mého agenta Martina Ančičku s panem Dočekalem. Teď jsem zde a jsem velmi rád.

Loni jste měl skvělou sezonu, jak byste se charakterizoval jako hráč?
Mezi moje přednosti patří hlavně schopnost kombinovat, dobrá střela a obranná činnost. Naopak ještě musím hlavně zlepšít první tři rychlé kroky. Příprava je na to vyloženě zeměřená, a tak věřím, že se to na ledě projeví.

Je to vaše první zkušenost s dospělým hokejem?
S dospělým hokejem jsem se setkal už ve druhé lize v dresu Tábora, kde jsem odehrál několik zápasů. S profesionální soutěží to ale bude moje první zkušenost.

Co čekáte od mezinárodní EBEL?
Čekám, že to bude určitě úplně jiné tempo hry a žadný hráč nedá nikdy nic zadarmo. Podrobně jsem o této lize slyšel až od pana Dočekala, který mi vysvětlil, jakým způsobem se hraje, jaký je zde styl hokeje. Znojmo jsem sledoval podrobněji až poslední sezónu, týmu se hodně dařilo a je velká škoda, že to ve finále nevyšlo.

Znáte kluby, které v EBEL působí?
Samozřejmě znám, ale zatím jsem měl možnost hrát jenom na stadionech Linze a Salzburgu, takže i z tohoto pohledu se na tuto sezónu ohromně těším.

V českých soutěžích se hraje více taktikou svázaný hokej, EBEL je svižnější a fyzicky náročnější, nemáte z toho trochu obavy?
Nenazval bych to přímo obavami. Samožejmě mám určitý zdravý respekt a pokoru, ale řekl bych, že z toho co jsem viděl a slyšel, tak mi bude styl EBEL vyhovovat mnohem více.

Se Znojmem si zahrajete i Ligu mistrů. Na jakého soupeře se těšíte?
Vnímám to jako velkou výzvu. Je to soutěž, která je každým rokem více a více prestižní. Mnichov i Fribourg patří ve svých ligách k tomu nejlepšímu, takže všechny zápasy budou mít obrovskou kvalitu.

Znáte někoho ze znojemské kabiny, nebo jste přišel do neznámého prostředí?
Osobně jsem se znal pouze s Patrikem Kadeřávkem a s Jindrou Paclem, se kterým jsme proti sobě nastupovali už od dorostu. Ale to nebyl žádný problém, všichni ostatní kluci jsou tu moc fajn a seznámil jsem se rychle.

Máte nějaký hokejový vzor?
Jelikož táta i můj strýc jsou bývalí hokejisté, tak hlavně oni. Hodně se mi herně líbí v posledních dvou letech Artěmij Panarin.

Pocházíte z hokejové rodiny. Je to pro hráče výhoda?
Hodně mi to do hokejového života dalo, doma neřešíme nic jiného než hokej, takže se kdykoliv mohu poradit. Ale když se mi nevyvede zápas, tak si asi každý umí představit, jak to bývá. Ne vždy je to růžové (úsměv).

Nakoukl jste i do reprezentace. Jaké jste měl pocity?
Co si pamatuju, tak jsem hodně šancí spálil (úsměv). Ale samozřejmě to byla obrovská zkušenost setkat se zase s jiným stylem hokeje. Navíc obléct reprezentační dres a slyšet národní hymnu, to je nádherný pocit.

Co je vaším dosavadním vrcholem a jaké máte ambice?
Vrcholem bych zatím asi nic nenazýval, dávám si postupné cíle. Spíše si přeji, že nějaký rok na vrcholové úrovni vydržím a s tím přijdou i nějaké ty úspěchy.

Mezi hokejisty není přiliš oblíbená suchá příprava. Jak je to u vás osobně?
Tohle období nemám vůbec rád, je to nepřijemné. Ale beru to tak, že mi to hodně pomůže k lepším výkonům.

Už jste si stačil Znojmo projít?
Jen tak okrajově, v centru už jsem byl, ale zatím nebyl moc čas projít si Znojmo kompletně. Každopádně to mám v plánu.