Orli Znojmo Orli Znojmo

Ty vo*e, co kdybych tam fakt musel? přemítal Jonáš. Do gólmanského mu museli pomáhat

Ty vo*e, co kdybych tam fakt musel? přemítal Jonáš. Do gólmanského mu museli pomáhat

Do netradiční role se dostal před týdnem ve Fehérváru dvacetiletý obránce Adam Jonáš. Kvůli zdravotní indispozici Teema Lassily byl trenéry pasován do role gólmanské dvojky. Brankářskou výstroj na sebe ten den oblékl vůbec poprvé.

"Byl to obrovský zážitek! Ráno jsem přišel do kabiny a viděl jsem pana Hrachovinu, jak se obléká do gólmanského, tak jsem se ptal, co se děje a odpověděl mi, že Teemu je nemocný, takže do té branky budu muset možná já," objasňuje celou situaci odchovanec Hradce Králové. "Nevěřil jsem tomu, ale když jsem viděl na tréninku pouze Dominika, tak jsem začal být nervózní a před odjezdem mi trenéři potvrdili, že si mám vzít gólmanskou výstroj."

V této roli se Jonáš octl vůbec poprvé. Post brankáře neměl vyzkoušený ani z mládežnických kategorií. "Oblékal jsem to na sebe prvně. Dominik Groh mi musel pomáhat. Nevěděl jsem, co kam patří," směje se. "Čekal jsem to ale ještě těžší. Bylo to dost podobné klasické výstroji."

Foto: Attila Soós

Tím, že celá situace byla pro Jonáše velmi spontánní, neměl ani prostor proniknout do brankářského umu při tréninku. V gólmanském stanul na ledě poprvé až v Maďarsku při rozbruslení. "Byla to sranda. Nevěděl jsem, co dělat. Kluci mi poradili, ať sleduji ostatní gólmany. Tak jsem je zkoušel napodobovat a čekal jsem, až na mě Dominik mávne, abych ho vystřídal," líčí svůj zážitek.

"Nejhorší scénář se mi honil v hlavě ale při cestě do Fehérváru. Byly to samé srandičky, ale čím blíž jsme byli stadionu, tak na to mě začalo doléhat. Při výstupu jsem si řekl: "Ty vo*e, co kdyby se Dominik zranil? To bych tam fakt musel vlézt?" ptal se sám sebe. "Kdyby na to došlo, tak bych se nebránil. Udělal bych všechno proto, abych pomohl týmu. Asi by ale bylo těžké nedostat gól."

Jonáš byl pro trenéry horkým adeptem na záskok i díky své výšce. Měří totiž sto devadesát centimetrů. "Hlavně to bylo ale z toho důvodu, že obránci byli poměrně fit a já byl sedmý. Navíc jsem nejmladší."

O dva dny později ve Vídni měl na sobě Jonáš již opět hráčskou výstroj a v úterý proti Innsbrucku zasáhl do zápasu dokonce jako obránce první formace. "Určitě to bylo jiné, než v ostatních zápasech. Jsem sedmý obránce a čekám, kdy dostanu prostor. Na tuhle situaci jsem se těšil od rána. Byl to skvělý pocit a ten zápas jsem si užil."

A díky výhře mohl být spokojený o to více: "Od začátku je naším cílem, abychom byli v té první pětce. Tým na to máme. Všechno šlape. Musíme ale ještě pár zápasů zabrat a urvat to." Zároveň však přiznává, že tempo EBEL bylo v období vánočních svátků náročné. "Hráli jsme vždy obden a k tomu přišla do kabiny nějaká chřipka. Někteří kluci před zápasy ani netrénovali. Bylo to těžké období.

Pokud by přišla nabídka na záskok do branky znovu, už by věděl, do čeho jde. Spoluhráči mu dokonce vytvořili druhý profil na hokejovém serveru eliteprospects.com. "Myslím, že už to bude tutovka a trenéři se ani nebudou ptát. Ale rád bych si to předtím zkusil alespoň na tréninku," směje se Jonáš, který přišel na jih Moravy před loňskou sezónou.