Znojmo je pro mě jako rodina, teď se chci dostat do loňské formy, říká Colton Yellow Horn

Jak jsou vaše dojmy po prvních letošních zápasech v dresu Orlů?
Tým se hodně změnil, je tu hodně kluků, se kterými jsem nikdy nehrál a musíme si na sebe zvyknout. To nějaký čas zabere. V prvních zápasech jsme se zatím poznávali. Postupně se to zlepší, teď byl prostor na trénink, a to nám určitě pomůže.

Na úvod jste absolvoval s týmem hodně těžký program, tři zápasy v pěti dnech, navíc dva z nich bezprostředně po sobě. Jaké to bylo?
No, popravdě to byl hodně těžký začátek. Dva zápasy ve dvou dnech jsou vždycky náročné. Osobně mi to tedy vyhovuje víc než mít mezi nimi den volna, ale stejně... Hráli jsme těžký zápas doma proti Fehérváru a hned ve čtvrtek jeli do Salzburgu. Tam je to vždy extrémně těžké, možná nejtěžší v lize. No a v neděli Klagenfurt, což je zase mužstvo, které hraje hodně fyzicky a nepříjemně do těla. Jasně, dvakrát jsme prohráli, ale je potřeba si říct, že to byly těžké duely.

Colton Yellow Horn

• útočník s indiánským původem, pochází z kmene Blackfoot
• ve Znojmě odehrál kompletní loňskou sezónu a výrazně dopomohl k zisku ligového stříbra
• včetně play-off nasbíral v 71 utkáních 86 bodů a byl vyhlášen nejužitečnějším hráčem ligy
• letošní ročník zahájil v extralize v dresu Plzně

Máte za sebou přechod z české extraligy do EBEL. Styl hokeje je trochu jiný, jak si zvykáte?
Je jiný, to je pravda. Sám vím, že zatím nehraju tak dobře, jak můžu. Moje možnosti jsou někde jinde. Přestávka mi teď přišla vhod, dává mi to možnost dobře potrénovat se spoluhráči, zvyknout si na sebe a dobře se připravit na další zápas po pauze. Chci se zlepšovat a dostat se do stejné formy, jakou jsem tady předváděl loni.

Kromě náročného programu jste řešil ještě stěhování, máte už vše vyřešeno?
Bylo to teď trochu hektické, jezdil jsem tam a zpátky, zařizoval nějaké věci. Budu se opakovat, ale přestávka přišla v pravý moment, tyhle všechny mimohokejové věci jsem mohl vyřídit a nyní se soustředím už zase jen na výkony na ledě.

V úspěšně loňské sezóně tu až do příchodu Coreyho Trivina nebyl jiný Kanaďan, letos jsou tu hned dva: Adam Hughesman a Sean McMonagle. Je to pro vás o to lepší, když máte v kabině krajany?
To je pravda, ale i čeští kluci jsou skvělí. Hodně nás zvou na obědy, na večeře, trávíme spolu hodně času. Samozřejmě spoustu kluků tady znám z loňské sezóny, což je vždycky plus. Je to fakt příjemný pocit, vrátit se sem a vidět po kabině chodit známé tváře, hráče i realizační tým. Cítím, že jsem přišel do místa, kde to dobře znám, kde jsou lidé, kteří jsou pro mě jako rodina, a kde se cítím doma.