O místo se budu muset poprat, míní Čachotský

„Myslím, že už ve dvou letech jsem stál na bruslích,“ vzpomíná útočník Tomáš Čachotský na své první hokejové krůčky na jihlavském zimním stadionu, kam ho přivedl děda. Nikdo by se nedivil, kdyby řekl, že jej hokej zasáhl již v prenatálním vývoji, protože na ledě je nepřehlédnutelný svým dobrým bruslením. Sám to ale přiznat nechce: „To uvidíte sami, jestli jsem na ledě vidět. Třeba to bude něco jiného. Doufám ale, že budu stíhat,“ říká s úsměvem.

S hokejem začínal v rodné Jihlavě, ale povinnou školní docházku absolvoval v Třebíči. „Rodiče dostali místo v elektrárně v Dukovanech, tak jsem chodil do sportovní třídy v Třebíči. Na střední školu jsem se vrátil zpět do Jihlavy. Tehdy rivalita mezi Jihlavou a Třebíčí ještě nebyla, protože Třebíč hrála o dvě soutěže níž. Ale chodil jsem se dívat na derby Třebíče se Znojmem.“

Svoji dosavadní kariéru strávil v jihlavském klubu, vyjma několika startů za Havlíčkův Brod. Hrál extraligu juniorů a zároveň nastupoval i za muže. Bojoval v baráži, ve které se Jihlavě podařilo na jednu sezónu vrátit do nejvyšší soutěže a Tomáš tak ve dvaadvaceti letech zažil svoji extraligovou premiéru. „Nepřišlo mi to nějak úplně jiné, ale určitě je tam míň času. Když dostanu puk, rychle zvednout hlavu a pohotově zareagovat. V první lize je těžší to, že tam je daleko víc faulů, takových těch neviditelných. V extralize toho tolik není a v tom je lepší.“

Jako junior se zúčastnil dvou turnajů reprezentační dvacítky, kterou v té době vedl současný trenér Orlů Pavel Hynek.

Po loňské sezóně dostal nabídky z několika extraligových klubů. Vybral si Znojmo. V útoku vystřídal všechny posty. „Teď naposledy jsem hrál levé křídlo, ale dřív jsem hrával na pravém křídle, na centru.“ Je si vědom, že v novém angažmá nemá nic jistého. „Určitě se budu muset o své místo poprat a já doufám, že se mi to podaří.“

Je svobodný, bezdětný, žije s přítelkyní. V rodině se vrcholovému sportu věnoval i otec. „Táta plaval, závodil na mistrovství republiky, ale někdy kolem dvaadvaceti třiadvaceti let toho nechal. Jeho jméno bylo v jihlavském plavání známé.“

Hokej je příčinou toho, že má zatím jen základní vzdělání. „Na konci třetího ročníku obchodní akademie jsem se studiem skončil. Už jsem to pak nedodělal. V té době jsem hrál jak za juniory, tak i za chlapy. Dopoledne jsem trénoval s áčkem a odpoledne s juniorkou. Toho času na učení bylo málo.“

Koníčkem je mu v současné době manuální práce. „Momentálně stavím barák a tomu věnuji téměř všechen volný čas. Je to na vesnici, vždycky jsem si to přál. Mám rád klid. Jinak si rád zajdu zahrát fotbal, tenis, apod… Poslední dva roky mě chytil golf.“