Marek Uram: V jedné lajně s Petrem Pucherem? Velmi rád!
Do Znojma se vracíte po téměř sedmi letech, změnilo se město, překvapilo vás něčím?
Zatím mě tu nic až tak nezaskočilo, zdá se mi, že Znojmo je pořád stejné jako v době, když jsem zde hrával. Bohužel teď nemám absolutně čas si město projít, snad se to brzy změní. Nové jsou pro mě tváře spoluhráčů, znám jen Petra Puchera a Jirku Berouna.
Jak jste se za těch sedm let změnil vy?
Těžko říct, jestli jsem se nějak změnil. Jsem sám se sebou každý den, dvacet čtyři hodin denně. Myslím, že žádné velké změny se se mnou nestaly.
Ve Znojmě jste strávil velkou část své kariéry, jak na toto angažmá vzpomínáte?
Zažil jsem tu krásné hokejové chvíle, na to se nedá zapomenout. I soukromě se mi ve Znojmě velmi líbilo a byl jsem tady spokojený. Myslím, že jsme tady udělali kus dobré práce. Bohužel mám stále zafixované, jak klub poprvé ve své historii postoupil do semifinále extraligy a já jsem byl na druhé straně, v dresu Vítkovic. Vzpomínky na Znojmo jsou krásné, ale zároveň i smutné.
|
| ⇒ Marek Uram |
Dás se říct, že angažmá ve Znojmě bylo vaše doposud nejlepší?
Bylo jedno z mých nejlepších. Když jsem poprvé přišel do Znojma, už se tu hrála extraliga, která byla na daleko lepší úrovni než slovenská nejvyšší soutěž, kde jsem hrál do té doby. Hrálo se mi zde opravdu skvěle, ale byl jsem spokojený také ve Slovanu Bratislava, s nímž jsem dvakrát vyhrál titul. Nedá se říct, které z těchto dvou angažmá bylo po hokejové stránce lepší.
Vaše působení na jihu Moravy přerušil v sezóně 2005/2006 odchod do Vítkovic, co se tehdy stalo?
Měl jsem podepsanou smlouvu ještě na příští rok, nepřemýšlel jsem o tom, že bych měl odejít. Tehdy mi zavolal prezident klubu a řekl mi, že existuje možnost mé výměny do Vítkovic, protože trenér Hořava se mnou už dál nepočítá do hry. Dostal jsem na výběr, jestli chci odejít, nebo ne. Já ale nejsem ten typ, co by někde zůstával, když ho už nechtějí.
Kde všude jste hrál po svém odchodu ze Znojma?
Sezónu jsem dokončil ve Vítkovicích, potom přišlo tříleté angažmá ve Slovanu Bratislava, kde to byly opravdu tři krásné roky, poté jsem byl v Martině. Tam už to bylo trochu jiné, Slovan a Martin se nedají porovnávat. Minulý ročník jsem začal v Liptovském Mikuláši, kde jsem odehrál tři zápasy, ale pak jsem musel přerušit, protože přišly zdravotní potíže.
Ve Slovanu se vám opravdu dařilo, dokonce přišla i nominace na MS 2007 v Rusku...
Ano, to bylo krásné. Ale jak to prostě na mistrovství světa chodí, rozhoduje jeden zápas, který jsme my bohužel se Švédy prohráli a bylo z toho nakonec jen šesté místo. V každém případě to ale byly krásné chvíle, vyvrcholení celé skvělé sezóny, kterou jsem prožíval.
Přišla poté ještě nějaká další pozvánka do reprezentace?
Myslím, že jsem ještě potom byl na nějakém turnaji v Německu, ale nic většího už nepřišlo.
Sledoval jste letošní MS, kde Slovensko získalo stříbrné medaile?
Já jsem 3. května odjížděl na takovou sportovní dovolenou do Hongkongu na dva týdny, takže jsem viděl jen pár zápasů. Všechna utkání jsem neměl možnost sledovat.
Mluvil jste o zdravotních potížích, které vás omezovaly v posledních letech, o co konkrétně se jedná?
V roce 2007 začaly moje vleklé problémy s kolenem, které se se mnou táhly dlouhou dobu. Už jsem byl na několika operacích, ta poslední byla v říjnu minulého roku. Kvůli tomu jsem vlastně téměř nehrál loňskou sezónu.
Uvažoval jste třeba v některé chvíli o konci kariéry?
Vzhledem k tomu, že už jsem trošku starší, tak nějaké podobné myšlenky přišly. Dcera mi teď začala chodit do školy, tak jsem se hodně věnoval jí a snažil se zahnat myšlenky na hokej. Ale někdy kolem prosince, kdy se na stole objevilo vánoční cukroví, jsem si stoupnul na váhu a trochu se zděsil. Začal jsem znovu víc sportovat a zjistil jsem, že mi hokej pořád chybí a ještě končit nechci.
V posledním roce jste měl i politické ambice, jak k tomu došlo?
Já jsem snad ani politické ambice neměl. Přišel za mnou jeden můj blízký kamarád a zeptal se mě, jestli nechci pomoci sportu jako takovému. Řekl mi svou vizi, přistoupil jsem na jeho návrh, zkusil jsem to, ale nevyšlo to. I kdyby to vyšlo, tak jsem už předtím říkal, že se tomu nechci výrazněji věnovat, protože mě hokej pořád baví.
Sledoval jste výsledky Znojma i v době, kdy jste zde nehrál?
Abych řekl pravdu, tak jsem nějakou dobu sledoval, co se ve Znojmě děje. Po odchodu Petra Puchera do Pardubic jsem dění kolem znojemského hokeje sledoval postupně méně, ale po návratu Petra do Znojma jsem se začal zajímat zase o něco víc. Jsme spolu stále v kontaktu, takže informace samozřejmě mám.
Navštívil jste někdy Znojmo po vašem odchodu?
Ne, ne, nebyl jsem tady. Tento týden jsem zde poprvé od té doby, kdy jsem odešel do Vítkovic.
|
| ⇒ Duo Uram-Pucher v barvách Znojma |
Jak proběhl váš první kontakt s klubem, který výustil v to, že budete znovu oblékat znojemský dres?
Jsem v neustálém kontaktu s Petrem Pucherem, o této možnosti jsme spolu začali postupně mluvit. Byl jsem v kontaktu i s Pavlem Oherou, domluvili jsme se, že i když už jsem starší pán (smích), tak to zkusíme a uvidíme, co to udělá.
O vašem příchodu se v náznacích mluvilo už před loňskou sezónou...
Ano, už před minulou sezónou jsme si volali s Pavlem Oherou, ale tehdy jsem byl zraněný, takže z této varianty sešlo.
Chtěl byste obnovit vaši spolupráci s Petrem Pucherem?
To v každém případě. Už když jsem odcházel ze Znojma, tak jsme se spolu bavili o tom, že možná ještě někdy příjde čas, kdy si spolu zahrajeme.
Pátral jste po informacích o EBEL, kde se produkuje přeci jen trochu jiný styl hokeje než v Čechách a na Slovensku?
Nedá se říct, že by mi nějaký styl seděl nebo neseděl. Myslím, že hokej je stále jen jeden. Paradoxně moje nejlepší zápasy v reprezentaci byly proti Kanaďanům, kteří hrají tvrdý hokej, kontaktní hokej. Mně tento styl nevadí, mně vadí zákeřné dohrávání hokejkou, které produkují hráči, kteří na to prostě hokejově nemají, ale to už je potom na rozhodčích, aby si to uhlídali. Nevadí mi žádný styl hokeje, když dostanu ránu do těla, tak vím, že se zvednu.
Jak dlouho jste už ve Znojmě?
Přijel jsem tento týden, takže zatím jen pár dní.
Absolvoval jste zdravotní testy, které byly povinné pro všechny hráče, jak dopadly ve vašem případě?
Nedopadly nějak extra dobře. Sice už nějakou dobu trénuji, byl jsem i s pár kamarády na sportovní dovolené, kde jsme si dávali trochu do těla, ale bylo to spíš jen takové vyhození z kopýtka. Vím, že na sobě musím pořádně zapracovat.
Do Znojma přicházíte za velkého zájmu fanoušků, hodně se od vás očekává, nemáte z toho trochu obavu?
Za svého předešlého působení jsem si ve Znojmě udělal jméno. Fanoušci tady byli vždycky úžasní, nějakou dobu jsem teď nehrál, doufám, že budou chápat, že to ze začátku z mé strany možná nebude úplně ideální. Určitě je ale nechci zklamat a udělám vše pro to, aby byli spokojeni. Očekává se obnovení mé spolupráce s Petrem, což by bylo super, mluví se o tom, že budeme hrát ještě s Adamem Havlíkem. Myslím, že by to mohlo fungovat.
Chtěl byste vzkázat na závěr něco fanouškům?
Že se na ně těším!