Erste

V Americe jsem se naučil hrát do těla, chci to ve Znojmě využít, hlásí posila Radim Matuš

V Americe jsem se naučil hrát do těla, chci to ve Znojmě využít, hlásí posila Radim Matuš
18.7.2017 | Vojtěch Pojer

Hokejově vyrostl v Třinci, následně si ale vyzkoušel hru v zámoří, českou extraligu, Ligu mistrů a dokonce i reprezentaci. Řeč je o třiadvacetiletém útočníkovi Radimu Matušovi, letní posile Orlů. „Každý, koho jsem se zeptal, mi EBEL chválil,” říká o novém angažmá.

Co vás přivedlo do Znojma?
Všemi mládežnickými kategoriemi jsem prošel v Třinci, byl jsem v něm opravdu dlouho. Funguje to tam však tak, že se mladým odchovancům příliš mnoho šancí nedává. Nemohl jsem být příliš ambiciózní, když jsem neustále pendloval mezi farmou a prvním týmem. Poté se naskytla možnost jít do Znojma. O EBEL už jsem slyšel, že je to kvalitní soutěž, která občas předčí i extraligu. Každý, koho jsem se zeptal, mi ji chválil. Takže když tu byla šance, chopil jsem se jí.

V sezóně 2011/12 jste si vyzkoušel i angažmá ve Spojených státech v juniorském týmu Springfield Blues, jaké bylo?
Dalo mi několik velmi cenných lekcí do života. Potkal jsem tam spoustu lidí, kteří se motají kolem hokeje. A oni působili lidsky. Na to jsem z Čech nebyl moc zvyklý. To, co je tam standard, je tu spíše výjimka. Každopádně i hokejově jsem byl spokojen. Nebyl jsem moc fyzický typ, spíš technický. V Americe to tak ale nefunguje, tam musí hrát fyzicky úplně všichni. Tam jsem se to naučil a doufám, že toho využiju tady ve Znojmě, kde od EBEL očekávám podobný hokej jako za oceánem.

Vrcholy Radima Matuše

  • V mládežnických reprezentacích odehrál 18 zápasů, v nich získal 11 bodů (8+3)
  • Nastoupil do 23 zápasů v juniorské NAHL, v nichž získal 15 bodů (6+9)
  • Odehrál 11 zápasů v Lize mistrů za Třinec
  • Ve 23 letech stihl nastoupit do 139 zápasů české extraligy

V mládežnických kategoriích jste oblékl i reprezentační dres, jaký to byl pocit?
Samozřejmě to je krásný pocit. Měl jsem vždycky štěstí, že se mi dařilo jak bodově, tak herně. Navíc mi vyhovoval styl hokeje, který se na takových akcích hraje. Z těchto mezinárodních zkušeností jsem taky potom těžil, když jsme hráli s Třincem Ligu mistrů. Každopádně ten pocit, kdy člověk stojí na modré čáře, kolem hraje česká hymna, to je k nezaplacení a myslím, že by to chtěl alespoň jednou za život zažít každý hokejista.

Když jste zmínil Ligu mistrů, jak na vás soutěž zapůsobila?
Je to mezinárodní hokej, více se bruslí, hraje se více do těla. Tak to ale je snad pokaždé, když hrají Češi s nějakým zahraničním týmem. Extraliga je oproti soutěžím v Evropě moc na přemýšlení, je více svázaná taktikou. V Česku je to takové tahání o gól, když někdo vyhraje 2:1, tak to není vůbec nic neobvyklého. V zápasech Ligy mistrů naopak padalo hodně gólů, bylo to ulítané. Byla to dobrá zkušenost.

Jaké myslíte, že má Znojmo šance na výsledek v nadcházející sezóně?
Cílem je určitě co nejlepší výsledek. Je takovou frází, že chceme do play-off a pak se uvidí. Myslím ale, že reálně bychom mohli mít na dobré umístění, potažmo vybojovat pro Znojmo znovu Ligu mistrů. Sice jsme ještě neodehráli ani jedno přípravné utkání, ale myslím, že po úspěchu jsou tu hladoví všichni.